Hejnice
Posted by Eva | Filed under Cestování, Fotky
Městečko v pravém oušku České republiky – ve Frýdlantském výběžku, V nadmořské výšce 375 m n. m., na břehu řeky Smědé a s necelými třemi tisíci obyvatel. Německy Heindorf.
Jako první zmínka o městě bývá uváděn letopočet 1211, spojený se stavbou dřevěné kapličky na místě dnešní baziliky Navštívení Panny Marie. Tesař, jenž tuto kapličku postavil, údajně vytesal na stropní trám letopočet MCCXI a stavitelé, kteří kapličku v roce 1252 přestavovali na kamenný kostel, tento letopočet vyznačili na klenbě. Když věhlas Hejnic jako poutního místa stále rostl a počet poutníků nadále vzrůstal, byl koncem 17. století ke kostelu přistavěn ještě františkánský klášter. V 16. století byly v okolí otevřeny doly na železnou rudu, v 19. století vzniklo v obci a jejím okolí několik textilních továren a tradice této výroby se tu udržuje dodnes. V obci bývala také porcelánka. Na město byly Hejnice povýšeny 31. července 1917.
V sobotu jsme si udělali celkem nenáročný výlet Viničnou stezkou do hospody, kde jsme strávili pěkně dlouhou dobu, než usmažili všechny smažáky a upekli vepřová kolena. Sluníčko za tu dobu stačilo vykouknout z mlhy a zase zmizet…
Takže aspoň pár informací, kdeže jsme to vlastně seděli: Byla to hospoda HAUSMANKA, v Oldřichovském sedle, kterým prochází silnice z Mníšku na Hejnice, známá též jako trampská hospoda „U KOZY“. V minulosti bývala hájovnou, ve které po dlouhá léta konal službu velký znalec a milovník Jizerských hor hajný Franz Hausmann. Po jeho smrti zůstalo stavení opuštěné , bylo jen příležitostně využíváno lesními dělníky a chátralo až do devadesátých let , kdy další jizerský patriot a velký vyznavač trampingu Josef „KOZA“ Heindorfer proměnil toto stavení na dnes vyhlášenou a oblíbenou trampskou hospodu.
Cestu zpátky po hřebeni, tak jak chtěl Tomík, jsme sabotovali a spustili se hromadami listí do údolí.
No a v neděli jsme dali trochu náročnější výlet: viděli jsme vodopád Černého potoka, vylezli na jednu z mnoha vyhlídek Frýdlantského cimbuří, po starobylé cestě jsme se vydrápali na Jizerskou náhorní plošinu. Po Štolpišské silnici, a pak podél Sloupského potoka jsme se spustili opět strmě dolů.
