Koně v listopadu
Posted by Eva | Filed under Jen tak
Nechtělo se nám se Silvanou nikam! Jenže Janek slíbil Závorovým, že pojedeme, takže se to nedalo odvolat. Všemožně jsme se snažili, abychom nemuseli jet, dokonce jsme se v pátek opili a přespávali v Nuslích u Vraťky, ale telefonický rozhovor s přísným manažerem Jankem nás donutil postavit se na nohy a vyrazit vstříc koňskému dobrodružství kousek za Sedlčany.
Do Vratkova jsme dorazili kolem poledního a hned jsme si domluvili vyjížďku s paní Vlaďkou, majitelkou penzionu a koníků. Magdička Vlaďce avizovala náš příjezd a bohužel i to, že už jsme jezdily. Takže jsme dostaly přidělěné koně – Silvana Sylvu, já Sendyho a připravte se, sejdem se na dvoře. Nesměle jsme šly pro sedla a ohlávky. Odvážily jsme se koníky společně okartáčovat a dokonce vyčistit kopyta – krajně riskantní úkon. Ale co dál?
Vlaďka nám koně nervózně nauzdila a nasedlala. Silvana naštěstí jezdit umí, tak všechno zvládla, ale já fakt jdu na koně potřetí v životě, tak nestíhám koukat, kam mně ten kůň vleče.
Zaparkoval se u balíku se senem. Vlaďka mi vyčítá, že už dávno nesedím v sedle a že jsem nějaká zmatená. Jako vrchol všeho je, když mi začne na mém bolavém kotníku ukazovat, jak správně prošlápnout patu. Asi se rozbrečím. Raději rychle přitakávám, že jsem opravdu zmatená a souhlasím, že nepojedu na venkovní jízdárnu, ale zůstanu doma na vnitřní jízdárně. Dostal mě na starosti kluk, který po 10 minutách už nevěděl, co mi má říkat. Sice mu radili ještě dva malí brigádníčci, ale Sendy si stejně chodil jak chtěl. Kluk ho občas nasměroval a mě to rychle přestalo bavit. Po půl hodince jsem klukům řekla, že už mi to stačí a skončili jsme. Sklidila jsem Sendyho a ještě jsem si venku povídala s ostatními koníky. Pak se vrátila Silvana, očistily jsme společně toho jejího koně a šly se schovat domů.
Večer jsme šli do hospody, kde byl připravený zábavní program. Bylo tam narváno a nahulíno. Vlaďka připravila podprsenkovou soutěž. Všichni dali papírek se svým jménem do losovacího pytlíku a čekali, k jaké vypečené soutěži je los vyzve. Magda spolu se Silvanou vyhrály v jedné soutěži každá 2 podprdy – vypily nejrychleji a nerozhodně sklenici vína. Pak už bylo docela pozdě a šla jsem s Jankem a Silvanou domů do postýlky. Spánek jsem měla lehounký, bála jsem se po předchozích zkušenostech, aby mě náhodou miláček nepočůral nebo nepozvracel. Naštěstí přišel při smyslech a vše dobře dopadlo. Ráno nás manažer Janek zase brzy vzbudil a šupky do Prahy. Má totiž od 11. fotbal a pak lezení. Aj, aj nabitý program! My ostatní naštěstí nikam nemusíme a budeme odpočívat.
foto: Janek
 100_0034.jpg (800×600, 81 kB) |
 100_0035.jpg (800×600, 89 kB) |
 100_0036.jpg (800×600, 76 kB) |
 100_0040.jpg (800×600, 87 kB) |
 100_0041.jpg (800×600, 113 kB) |
 100_0042.jpg (600×800, 111 kB) |
Tags: koně, projížďka, Vratkov
