Plattling
Posted by Eva | Filed under Sport
Na Plattlingu je velká voda, vodočet hlásí 225 cm. Tento údaj je ovšem z úterka. Ve středu 205, s klesající tendencí. I tak je to pořád dost vody na dobré poježdění.
Vyrážíme ve čtvrtek večer. Nejdříve to vypadalo, že pojedeme ve třech, E + B + MVČ, ale pak potvrdila účast Hanička.
Tento den jsem naposledy v práci, a tak se nabízím, že udělám klukům šoping. Jsem v práci autem pro věci, které jsem si tam za ten rok nanosila. Na nákup
se stavuji v Tesku u Ifičky. Mají tam toho tolik, že nevím, z které strany začít. Nakonec jsem to zvládla za půl hoďky a ani to moc nebolelo. Ale do OBI pro plachtu
mě dnes nikdo nedostane!
Do Tróje na sraz dorážím přesně včas, opět jsem tu první. Po opravě popruhů na mé lodi si jdeme ještě zajezdit. Podezřele mi přibývá voda v lodi, ale zatím
si s tím nelámu hlavu.
Navážeme a jedeme pro Haničku a pro rezervní pneumatiku na Káčko. Na Káčku si dáváme povinný smažák, Bjéťa hned 2x. Místo aby ten druhý dal Ondrovi
Mullerovi, tak ho do sebe nasouká div že mu břicho nepraskne. Asi se mu bude líp řídit.
Kolem 22. hodiny konečně vyrážíme! Už jsem úplně hotová, těším se, jak hned usnu. Hned za cukrákem nás probudila bouračka. Osobák ve svodidlech, opodál převržený
vlek a vysypané věci na silnici. Diskutujeme, jestli máme zastavit nebo ne, já si myslím, že ne, protože kolem bylo už dost lidí a nemusíme tam zbytečně očumovat.
Opět upadáme do spavky. Někde v kopcích za Sušicí se trochu probouzíme a pouštíme Kabáty – Dole v dole. Když tu náhle srnka ve výskoku. Ale, ale milá srnko, hlavou Edíka neprorazíš! Nevím, jestli díky Bjetově zásahu nebo pomalosti srnky jsme vyvázli s pošramoceným blinkrem a chlupama v zámku. Cestou na nás ještě čekal
dvanácterák přímo na silnici, ale my jsme se nedali. Jeli jsme pěkně pomalinku až k němu, a pak jsme mu řekli:
Milý dvanácteráku, my se tě nebojíme, koukej
vypadnout z týhle silnice.
A tak zmizel do houští. V lese na křižovatce jsme se opět trochu polekali. Někdo nás začal prosvěcovat z protisměru. Asi nějaký pašeráci. Nikdo po nás naštěstí nestřílel, ale raději jsme srnka nesrnka přidali.
Z poklidného klimbu vás vyrušila až zatáčka v Německu. Bylo to prostě moc za roh ale Bjéťa do poslední chvíle chtěl jet rovně.
Hurá, šťastně jsme dojeli! Nástrahy temnot překonány! Nyní nás čeká jen klidné šumění playspotu a měsíc v úplňku (který pozoruje i Macák). A možná nás příde
navštívit kryska nebo ondatra…
Probouzíme se na prosluněné louce úplně sami, voda ještě tak úplně neklesla, hurá na ranní ježdění. Domněnka o prdlé loďce se potvrzuje po 10 nájezdech
mám v lodi spousty vody. Aby toho nebylo málo, tak Bjetův Air má taky maličkou dirku. Že by za to mohly ty jeho back spacy? Říkám Bjéťovi, ať pošle Ferdovi
sms, aby nám přivezl tesu na zalepení dírek. Bjéťa píše raději Mikovi. Slunce začíná neúprosně pálit, a tak se stěhujeme z dezertu do houští. Je to tam bezva
– krásný chládek v zátočině. Vedle nás se usadila partička germánských výrostků. Chlastají piva, kouří a všechen bordel házejí do křoví nebo do řeky. Nestačíme
mrkat. Partička odchází, přichází jiná. Tyhle děti jsou vychovanější a dokonce se i koupou a loví naházené flašky z vody.
Takže střídavě jezdíme, trochu hulíme kytku, kterou Bjéťa přivezl Hance k narozkám a odpočíváme ve stínu. Kontrolujeme mobil. Přišla odpověď od Mika: Není problém,
ale co je to tesa? Hm, to se povedlo. Měli jsme napsat třeba silver tape?
K večeři připravujeme na ohni pečínku. Zálesačka Hanka rozdělala oheň jen jednou sirkou, ke štěstí nám už nic nechybí. Vyrušil nás pouze domorodec, který si
přišel stěžovat, že mu dým z našeho ohýnku strašně smrdí pod nos. Hanka ho však zasáhla svým kouzlem osobnosti tak, že se nám hned několikrát omluvil
a vycouval.
Lehce usínáme a probouzí nás až příjezd kluků. Muflonlapka přiváží Wráťu, Janka a Ferdu a Mikova oktávka pochopitelně Mika, jeho slečnu Lucku, její sestřenici
a Seladóna.
Rozjíždí se večírek, Wráťa míchá fernet s tonikem, Ferda se seznamuje s Mikovejma holkama … všichni křičí jeden přes druhýho, ach jo, asi už nikdy neusnu!
V sobotu jezdíme s partičkou Maďarů a Olim Gr a snažíme se od něj pochytit nějaké triky. Maďaři jsou fajn, hlavně ten mega tlustej řízek na transformeru,
který vypadá, že se co nevidět potopí a pádlo v jeho prackách vypadá jako párátko.
Během dne přijíždějí ještě Řezníci s Bátou. A ani už nevím, kdy přijel Martin Haider. Jezdit už dnes nepůjdu. Radši zase zítra vstanu dřív. To se mi jezdí
nejlíp. Jak je už víc jak 2 lidi ve vracáku, tak mě to přestává bavit. V tu chvíli se mi ze všeho nejvíc začínají dařit výjezdy do proudu.
Večer je trochu večírek, Řezníci nás zasvěcují do celkem zábavné hry.
V neděli vyrážím na vodu asi pozdě – už je tam Báta s Martinem. Jezdíme, koupeme se, až nás bouřka vyžene na cestu domů.
Hned v zatáčkách za městem potkáváme další bouračku. Že by nás opět čekala nebezpečná cesta? Ještě se stihnem s řidičem Bjéťou pohádat, že nezastavil
u popelnic – za ty 3 dny máme plné auto flašek atd, že se tam sotva nasoukáme.
Naštval se a nechal nás odpad vysypat až u benzinky za Rudou.
Ještě se cestou stavujeme v hospodě, kde se potkáváme s ostatníma. Pan majitel klukům vnutil jídlo, ani nevěděli jak. A bylo moc dobré. My s Hankou jsme dostaly
lízátka, heč! Akorát si nepamatuju jméno té vesnice. Domů jsme dojeli bez jakékoli kolize. To je celé.
Pa, pa, Eva.
foto: hana
Tags: Edík, freestyle, pádlování, Plattling
Leden 12th, 2010 at 14:50
[...] Plattlingu 1.8., z Čertoryje, z Prague Rodeo, z večírku u Ferdíka, z golfu, atakdál, které jsme zatím z [...]