Hvězda nás, věřte, nevěřte, upoutala na delší dobu, než trvá vypít jedno pivo. Začali tam totiž kromě hnusného Gambrinusu točit Krakonoše. Mají světlého i tmavého, řezané je lahodné a má poněkud výrazně lepší chuť než náš oblíbený mok z tříčské sokolovny. Tak jsme jich s holkama vypily každá 5.

Obsluha byla po celou dobu našeho pobytu v podniku perfektní, Tomáš Dvořák na svém místě, postupující den nás donutil i k objednávce dvou bohatě obložených talířů se sýry a výtečnými klobáskami…

Problém nastal při placení. Jen tak náhodou mně napadlo si prohlížet účtenku. Podivila jsem se s uspokojením, jak jsme hezky bumbaly. Celých 16 Krakonošů! Bejvi hned zbystřila a též se podivila. 16 přece není dělitelné 3. Za chvíli se podivila i slečna obsluhující. Při odečítání nadbytečného nápoje se jí třásla ruka a mozek asi také, neboť výsledek se poněkud nepovedl. To už nám s holkama bylo celkem fuk, Bláža to zatáhla a šly jsme. Cestou pak od nás dostala vyčiněno za dýško, které zaplatila.

Nahoře v chatě, už druhý den za střízliva, jsem onu vtipnou účtenku našla v kýblu, když jsem přikládala do kamen. Koukám, že za jedno pivo si účtovali 35 korun. Cože? Krakonoš stál v jídeláku přece 28… Účtenku jsem spálila.

Malá rada. Na pivo příště do Ragtimu a nebo si pečlivě hlídejte Tomáše Dvořáka a spol, co vám účtují a za kolik.

Jen pro zajímavost hotelu Hvězda se věnovala ve svém pořadu Ano, šéfe! i kuchařská hvězda Zdeněk Pohlreich.

Výlety byly výživné a svižné, nezdržovala nás žádná nucená konzumace na horských chatách. Vzhledem k nestálému počasí a průběžnému sněžení to byl takřka neustálý souboj se živly, což ocenila zejména horalka Bláža.

Foto Ifa a Eva

Ano, na místě v Trutnově, odkud jsme měly pokračovat dál, vidíme, že nic nevidíme. Navrhuju hledat hotel, třeba by byla i diskoška. Ifa ještě konzultuje přítele na telefonu (Bátu), opravdu to jede až ráno. Sviňák nám prostě sprostě ujel. Když tu náhle se k nám přitočí paní, která taky chce do Pece a to tak že ihned. Domlouváme se s ní, že bysme se složily na taxi. Taxikář si řekl 550, tak jedeme. Hotel by stejně nebyl levnější. Rády bychom se připásaly, ale chlapík má pásy pečlivě zabudované pod sedadly, řka, že taxikáře místní policajti nestaví. Jenže nás policajti nezajímají, nám jde o život. Nakonec se s námi prosmykoval ve zdraví až do Pece a každou z nás stáhnul o 200, že prej mu to hrabalo.

A už jsme v Peci. Jdeme si přebalit věci do Hvězdy, mám u Ify nákup a musíme se obout do skialpů. Dáváme si pivo na cestu a vyrážíme. Potíž nastává hned v úvodu stoupání, Ifě nejde zapnout vázání. Když ho konečně zapnula, zjistila, že za 5 kroků může lyže sundat, je tam kláda přes cestu. Nechtěla, musela. Na louce Ifa opět začala pracovat s vázáním. Dopadlo to tak, že já jdu na lyžích a Ifa pěšky. Naštěstí k nám přijíždí záchranný tým – Luxík a ?upa. Berou si naše batohy, nasazují Ifě lyže a konečně to vypadá, že dorazíme na Studánku ještě letos.

Přebalujeme ve Hvězdě.

A naše výpravy? První jsme absolvovaly s Jitkou kolem chalupy. Je nasněžíno asi půl metru prašanu, velká krása. Jen škoda, že pod ním není žádný podklad.

Jitka s Ifou na polární výpravě kolem Studánky

Eva v závěji

Malebné tvary na Dřevařské cestě

Za smrkem

Za Studánkou

Ifa uvízla v závěji

Druhou výpravu jsme směřovali na Bufet – Výrovku – pak směrem ke Kapličce, ale párset metrů za Výrovkou nás potkala nasraná Horská služba, kterou zrovna zachránili s rolbou a doporučila nechodit nahoru, že si ani neumíme představit, jak tam brutálně fouká. Docela jsme to s holkama uvítaly, stačil nám bohatě vítr, co se proháněl kolem Bufetu. Od Výrovky jsme to vzali tedy rovnou dolů. Vlasta se ?upou jeli do Pece, Ifa, Luxa a já jsme zabočili na Jelení louky. Kromě půl metru prašanu všude bylo mraky kamení. Sjezd po červené pěkně bolel. Na jeleních loukách jsme dali mňamky a vyrazili k domovu.

Luxík zakopnul o pařízek

Hrozila ztráta lyží v závěji, naštěstí má sychráky

A je skoro venku

Luxík krosí potok

Úspěšně jej překonal

Krosíme potok u zbořené lávky

Není to bez namočení lyže. A takový namočený tuleňák, to je pěkná potíž.

Idyla?

Konečně do teplíčka

Sobotní výpravy jsme se s Ifou nezúčastnily. Po snídani jsme konstatovaly, že tam moc fouká a zalezly zpátky do spacáků. V poledne jsme z nich vylezly, zabalily věci a jely domů.

Fouká tam

Ve středu ráno jsem si zavolala Bátě a Koktošovi o informaci, jak na hory pojedeme. Řekli, že mě vyzvednou na Černém Mostě a pojedeme velikánským autem a bude to super. Tak jsem jim na to řekla, že tam v 17 hodin buď budu nebo nebudu. Nakonec jsem je i sebe překvapila, dorazila jsem. Sice jsem cestou z domova na ČM zažila menší trauma v metru, ale přežila.

Cesta autobusem byla snad přes všechny města, co jsou na mapě. Poděbrady! V Novém Bydžově mají pěkné náměstí. Hořice v Podkrkonoší, ha trubičky! Dvůr Králové nad Labem ach….a což teprv Trutnov…velká krása, už se setmělo, jsme tak 2 hodiny na cestě…tam nás řidič vysadil, dál pokračujeme jiným autobusem až do Pece.

Po šťastném přistání v Peci nutně potřebujeme piva. Jdeme do Ragtimu, kde mají momentálně jen teplé lahváče, ale nevadí, klopíme je do sebe a dostavuje se úleva. Začínáme se psychicky připravovat na poslední etapu naší cesty. Už bude brzy půlnoc, je čas vyrazit.
Cesta z hospody na chatu už je taková třešeň na dortíku.

Ve čtvrtek ráno mě čeká nemilé překvapení, chatu obývá asi tak 120 dětí různého věku a všechny děsně řvou a pobíhají nahoru dolu. Sakra, tohle kdyby mi řekli, tak nikam nejedu. Koktoš vstal toho dne nebývale brzy, už kolem deváté. Později jsme s Bátou konstatovaly, že jeho nepřirozené chování zapříčinilo zlou nehodu. Hned při třetí jízdě na sjezdovce si naštípnul zápěstí.

Jinak co se týká mých lyžařských zážitků, celkem jsem si užila. Jeden den mě vzal Tomík na skialpy kolem Výrovky, kde jsme si dali pěkný sjezd, pak jsem si s Bátou pěkně zalyžovala na prázdné sjezdovce, další den už přijel i Bjt a byli jsme s Bátou a Koktošem, Miládkou a Ivoškou na skialpech na Černé hoře. Na tomto výletě Bjt zlomil vázání. Poslední den jsme vyrazili s Tomíkem, Miládkou, Ferdou a Leontýnkou na výletek kolem chaty. Sjeli jsme si Vlhkou díru, pak jsme se hledali asi půl hodiny v lese a sešli se až na Výrovce. Mezitím si Bjt s Koktošem užívali na chatě svoje zlomeniny – asi je příště nebudu pouštět na společný zájezd.

Fotky dodá Bjt později