Situace vychází z jedné letošní vodácké akce na konci srpna.

Za fotky děkuji JKBmu!
Jehož povedené fotografie z letošních Čerťáků si můžete prohlédnout na podivné adrese abu.ath.cz – Devils Extreme Race 2011

Pan X: „Jak to uděláme s tím rozdělením juniorů na kajak cross, když jich je šest???“

Pan Y: „No tak je pošleme všechny dohromady.“

Pan X: „Ale to se všichni naráz nevejdou na rampu!!“

Pan Y: „Dyť jsou to junioři, ti jsou menší!!!“

DLOUHÁ PAUZA

Pan X: „Ale vždyť mají stejně široký lodě, jako my.“

Pan Y: „Aha. No tak to je jedno, pošleme je dohromady a stejně všichni nepřijdou.“

Musím pochválit zevláky z Trutnova za skvělou organizaci. Třeba tahle lanovka těsně pod vrchlabskou zajišťovala během závodu pitný režim divákům i závodníkům. Jak lépe vymyslet reklamní poutač s geniální funkčností? Myslím, že leckdo získal díky lanovce velké sympatie ke značce Krakonoš.

Bylo mi trochu vyčítáno narušení finále v Kayak Crossu. Stydím se, holkám jsem se omluvil. Pořád mi přijde, že to stálo za to. Přál bych vám vidět pohledy startujících závodnic. Startér Sandál mne nepochválil, ani Zoid neudržel emoce na uzdě. Je neuvěřitelný jak na startu crossu tečou nervy. Všem.

Přijde mi zajímavý, jak je průjezd Vrchlabskou neuvěřitelně tricky. Jel jsem ji během víkendu 8krát. Nejlepší byl první a čtvrtý průjezd. Nejhorší byl ten poslední. Dvakrát jsem eskymoval, jednu zůstal trčet ve válci. Jaké je vaše skóre?
Toť asi tak vše. Jednu fotku možná přidá paparazzi.

Článek popisující průběh závodu od Snížáka čtěte na HYDROmagazínu. V odkazovaném článku si všimněte fotografií ;-) Je vidět, že nejdůležitější je zvolit vhodnou barvu přilby. Celému našemu týmu zlatohlávků (neoficiálnímu) se díky zlaté podařilo dostat vlastní fotografie do reportu.
Další fotogalerii najdete na CNAWRu.

KRAKONOŠOVO LABÍČKO from ROCKS & WATER production on Vimeo.

A najednou s týmem palačinek stojíme na startu. Eda, Dan, Mates, Kečup a já, všichni připraveni na sportovní souboj sezóny. Je mínus dvanáct, poletuje sníh a od Kečupa víme že včera ho napadlo patnáct čísel. Takhle jsem si to teda nepředstavoval! Naše ambice je hlavně dojet a povede-li se to, tak pod šest a půl hodiny.

Zpočátku na to jdeme s námořnickou rozvahou, ale po pár kilometrech už frčíme jak po dráze, jakoby nám ten závod patřil. Míjíme tým za týmem, nejdřív ww ženy, pak Honzu Koláře se Zajícem až si říkám jestli bychom neměli ubrat abychom omylem neutrhli placku.

Na prvním bufetu u srubu už tak růžové představy nemám. Po těch dvanácti kilometrech stoupání jsem rád že stojím na nohou a kluci na tom nejsou líp….

Pokračujeme kolem zadních Renerovek, po vodovodu, nad Pec a už už se těším na další dávku jonťáku na Pražzské, když mě z bežeckého sterotypu vytrhne pokřik „Hola hola, Černá hora volá”. Kdo to tu v lese? Bejvi s Evičkou nám přisly ze Studánky zafandit :-). Děkujeme holky!

Hned se jede líp, pod Václavákem jsme jedna dvě, na Signál vyšplháme jako by se nechumelilo, ve sjezdu bojujeme s ledem a při stoupání na Pardubky zase s posledními zbytky energie. Těch šest kilometrů do kopce je vážně strašnejch. Jedeme s Edou, kluci jsou kdesi vepředu, kopec nekončí a nekončí a já už ani nemůžu zvedat nohy…..

….. i tenhle kopec skončil, skončily i všechny ostatní a my najednou byli v cíli. Totálně prošití, unavení a vyčerpaní, ale v cíli a s časem těsně pod šest hodin. V tu chvíli jsem nechtěl nic jiného než si někam lehnout a hlavně už nikdy, ale vážně nikdy nejet sedmdesátku.

Až teď vidím jak to byl vlastně krásný závod, jak jsme si s klukama navzájem pomáhali, podpořili se, popotáhli se na laně když někdo nemohl a vím že to chci jet znova. Možná to zase pár let neklapne, ale jednou jo a já se na to těším!

Zajímá Vás kolikátí jsme dojeli? A kolikátí dojeli ww ženy neboli Tuzemákovy kozy? Kolikátí dojeli Žeň kozu brázdou? Není to jedno? Tenhle závod se nejezdí o místa, ten se jezdí pro radost a my si jí tím udělali!

foto: fotokraus.cz

Malé zdrženíčko jsme nabrali už v Tróji, čekáním na pana Olyna. Chtěl jsem mu předat totiž tučnou obálku, kterou jsem na Moravici rozhodně nechtěl tahat.

Další zastávka v hospodě na Malé Straně. Vynechal jsem již jeden třídní sraz a nebyl jsem za to zcela pochválen. Takže jsem si jel pro čárku, kluci s auta souhlasili a počkali u piva. Kluci ze třídy též souhlasili a nedostal jsem áčko jako jiní. Tímto bych rád apeloval na své bývalé spolužáky, příště stačí říci: nepřijdu. Sraz zrušíme a bude. Omluvenku dostal pouze Ondra. Sice do Prahy z dálného východu dorazil, ale měl jakousi véču se šéfem. Tak mu alespoň posílám fotku zbývajících účastníků srazu.

Smutný pohled, co? Jen 3 poslední z 30ti.

Ještě dvě zastávky jedna u Matyho v práci. Díky vyzvednutému CD už víme: co dělá nejsilnější pes na vsi a že je potřeba natrénovat los. Druhá zastávka u našich, kde jsem odevzdal letenku mamince. Nutno říci, že poslední dvě zastávky byly téměř po cestě a neznamenali vetší zdržení. Což se o předchozích říci nedá. No nic už tradá na D1.

Za Brnem jsme se přes letiště dostali do Šlapanic. Dostalo se nám úžasného přivítání. Málokdy se člověku stane, že přijede k někomu po půlnoci a on nejen, že je ho nevyhodí on je ještě rád. Takže Taťka Migdau vstal, zeptal se: zda si dáme víno či kořalku. Mamka osmažila játra a zeptala se: jak se máme.

I do sklípku nás vzali. Tož děkujeme.

i za to těžké ráno

Info ze závodu se snad dočtete na cnawřím webu. Vodáckých fotek moc nemám, bo sem dělal rozhodčího a Rezňovi se moc nelíbil nápad, že bych mohl fotit a soudcovat najednou. Takže přikládám jen jednu fotku z mojí jízdy.

Fotil Maty, bohužel tak že mi není vidět do xichtu.

Pro ty co závody moc nemusí, přidám ještě nejvýraznější změnu image mezi závodníky.

Jde o typický italský typ romatického mladíka kterého zajímá poezie, focení a sport.

no bylo to naročný

Lipno jsem už párkrát jel. A davové šílenství mě nijak neláká. Navíc letošní problémy s ochranáři. A teoretická možnost, že v případě nějakých konfliktů či nerespektování pravidel bude na Lipně konec ježdění.

Taky se na to můžu vyprdnout a podívat se, jak připravuje sportovní akci zase jiná partička. Bude to velký, to je jasný. Pořadatelé Nescafé Boulder Square 2004 slibují nové profily a spoustu zábavy. Zatímco pořadatelé Lipna varují před porušováním zákona a sankcemi.

Nevím, nevím.