Palačinky.net » ZOO

Tour de Zoo

Eva — Mon, 20 Jun 2011 20:08:34 +0000

V jednom nejmenovaném plátku, který po ránu rozdávají zdarma v metru, jsem se dočetla, že pití kávy má téměř zázračné, ba přímo léčivé účinky na organismus jedince…

Tak mně napadlo, že na kávu se dá jít i do Zoo. Pro zájemce mám plánek s fotkami stánků, kde se lze občerstvit tímto exkluzívním mokem s kurativními účinky. Cestou mezi stánky se lze navíc obdivovat živým zvířatům, dokonce i nebezpečnému muntžakovi.

1. Oceán? Káva je sice dobrá ale z automatu. Nicméně doporučuji výtečný mrkvový dortík a prohlídku interiéru. Na stropě se nacházejí svítidla ve tvaru plovoucích ker či snad mraků…

2. U supa – to je mimo mísu, ale můžeme začít luxusní roastbeefovou či lososovou bagetou, ať nepijeme na lačný žaludek.

3. Gaston? Prověřené, ale jdeme dál, tady dávají kávu též do kelímků a nelíbí se mi, že sušej celej den na sluníčku pixly s Nutelou.

4. Gočáry – nové, posedíme a pokocháme se vlastenecky barevnou architekturou

5. Obora – krásná vyhlídka z rozhledny (v pozadí), ale tady si dám až v zimě gročánek.

6. Černohouska – káva, dortík, výhledy na Prahu, hmmm, zde možno zakončit túru

PLÁN CESTY:

Ještěrka nebo želva?

bjeta — Wed, 05 Jan 2011 10:15:26 +0000

Silvestrovsko-novoroční dárek od Zoo Praha! Sledujte on-line který plaz se v roce 2011 vylíhne jako první. Tři větší popsaná vejce jsou želvy egyptské, všechna zbývající ještěrky tangerské. Více na fcbk stránce Zoo Praha.

Hejnice 2010

Eva — Mon, 13 Sep 2010 15:54:17 +0000

Zpráva pro zájemce o podzimní návštěvu Hejnic 2.-3.10.

Akci ruším, barák je po povodních do odvolání uzavřen a opravuje se.

zOmO v Zia

bejví — Wed, 27 Jan 2010 13:01:04 +0000

Čo je to za názov? Šifra. Jednoduchá. Zalúštite si, dostanete sa plnohodnotnejšie do atmosféry článku. Šifrovanie textov bolo totiž dôležitou súčasťou našej skvelej soboty v pražskej ZOO.

Ale poďme poporiadku. Celé sa to zbehlo veľmi rýchlo, keď Evička s Radkou (naše kamarátky, spojené s touto inštitúciou viac ako iba okrajovo) navrhli, aby sme sa tam išli v sobotu pozrieť a skoro naraz dodali, že nám k tomu pripravia aj nejaké prekvapko – bojovku. Ako sa dá predpokladať, hravým povahám ako sme my nebolo viac treba. V priebehu týždňa sme ku nám ešte pripojili Blážu a hurá, v sobotu 10,30 sme začali ostrým štartom na informáciách! Tam nás čakali premakané plánky, úlohy k indíciám, ZOO antiperle, tri perá a štvorčekový papier (?!) a 3 malinké kartičky s opičkou a mrkvičkou s popiskou dobrú chuť – mňam! To gurmáni ocenia!

Zimná atmosféra v ZOO je jedinečná, hneď nás o tom presvedčil výbeh lachtanov – cencúle, para nad vodou a milé prekvapko – kŕmenie, ktoré bolo spestrené aj niečím ako malým predstavením – povely, panáčkovanie, plávanie… No, začiatok vynikajúci! Hm, ale nič nie je zadarmo – straaašnaaa ziiiimaaa…

Našťastie sme sa okolo plameniakov, vodného vtáctva a detskej ZOO dostali do tepla – do pavilónu Čambal – ku gaviálom, ďalej cez terárko a pavilón savců ku Gastonovi na výborný obed vymenený za spomínané malé gurmánske kartičky. Počas obeda hodnotíme dosiahnuté indície, pripravujeme ďalšiu trasu.

Priebežne kontaktujeme Radku s Evičkou, aby vedeli, že sa u nich máme naozaj výborne a čudujeme sa, prečo zľahka zneistievajú a snažia sa nám naznačiť, že pohoda je fajn, ale ak chceme bojovku zvládnuť, mali by sme pokračovať trošku rezkejším tempom… Takže šupi šupi okolo ľadových medveďov do malej afriky a Indonézskej džungle pre záverečné indície.

Džungľa nás víta bohatou flórou – husté zelené porasty, kvitnúce orchidee a iné krásky, vodné rastliny – no, Evička sa tu o to stará naozaj KRÁSNE!

Závidíme makakom ich pohodu – vzájomné škrabkanie po chrbátikoch, vychutnávanie manga, vydry sa veselo hrajú vo vode, binturongovia sa schovávajú, a my prekvapivo dlhšie hľadáme poslednú indíciu, našťastie nás moja platonická botanicko – záhradnícka orientácia nenecháva v štichu.

Radostne cupkáme do Černohorky na kávičku a zákusok, ako poslednú ( sme si naivne mysleli ) štáciu. Dávame dokopy indície a zisťujeme, že cieľ je ešte ďaleko (a pritom tak blízko – povedal by básnik).

Taaak znova na nohy a hľadať – tentokrát nesklamáva náš geocachingový tréning.

Hurá máme to!

Alebo nie???

To sa mi snáď len zdá!

Šifra???

Prečo???

Veď som sa tak snažila!

Ani som moc nerozprávala!

Nevadí!

Vyriešime!

…..nevyriešili…. teda áno, ale až doma, tentokrát som to nechala na Jirku a Blážu, takže poklad nás čaká až nabudúce, ale to nám hrozí, že už to nebude také „ľahké“…

Čo záverom? Vďaka našim kamarátkam Evičke a Radke – dobrým vílam prekrásnej ZOO flóry – sme zažili veľmi netradičnú sobotu, z ktorej si odnášame ešte spústu ďalších skvelých zážitkov než čo sa zmestilo do tohoto článku.

Veľmi pekne ďakujeme a Vám ostatným tento typ výletu vysoko odporúčame!

Zpráva ze ZOO VII.

Eva — Sun, 10 Dec 2006 15:38:45 +0000

Během podzimu se do našeho pavilonu nastěhoval samec Binturonga.
Jmenuje se Spif, ale občas mu říkáme Spitfajr. Byl totiž trochu ostřejší.

Ale jenom do té doby, než jsme ho pustili do výběhu ke dvěma stávajícím samicím.

Stará samice Berta

Berta je klidná a nechá se fotit

Brutálně ho zpracovaly a odkázaly na nejvyšší větev, odkud ho nenechají slézt bez boje.

Spif ve vyhnanství

A takhle to vypadalo po prvních dnech soužití.

Strom nepřežil pokus o slezení

Tohle byly původně fíkusy, nyní hřiště

Zaťaté drápky v banánovníku dokazují, že se tu taky lezlo

Polámané banánovníky – smutný výsledek zjištění, že kmen končí něčím křehkým

Zpráva ze ZOO III.

Eva — Mon, 03 Jul 2006 16:13:03 +0000

Dle nedávných ohlasů jsem nabyla dojmu, že vydří příběh vás zaujal, nuže pokračuji. Tentokrát jsem se vyzbrojila fotoaparátem a kolegou Zdeňkem. On kontroloval pohyb vyder a zaléval porost, já se snažila fotit. Vydry jsou jako blesk. Nejdřív vyčkávají, a když se nepohnu, snažíc se zaostřit, tak jsou najednou u mně a z fotky je mazanec.

Mají pěkně ostré zoubky, takže na nic nečekám a zaháním je na ústup prudkým pohybem. A znova. Pořád se snaží zjistit, co to mám za věcičku. Nakonec si na foťák zvykají a dokonce i pózují (viz foto s kamenem).

Zalévání je věda

Dnes jsme na zálivku dva a nemusíme se bát, že nám ty potvůrky rozkoušou hadici. Tu totiž spouštíme z horního patra, to znamená, že když jsme na to sami, po zalití ji u vyder musíme nenápadně nechat stočenou v koutku (což samozřejmě nejde, hrajem s nima chvíli na zaháněnou a schovávanou), pak rychle vyběhneme nahoru a vytáhneme hadici vzhůru. Většinou už jsou pevně zakousnuté a drží se jak pitbulové.

Zpráva ze ZOO II.

Eva — Mon, 19 Jun 2006 15:46:56 +0000

Dneska se mi stala nepěkná věc. Zabouchla jsem se u vyder. To neznamená nic víc, ale ani nic míň, než že jsem byla s nimi sama ve výběhu a klíč od speciálních magnetických dveří jsem jako na potvoru zapomněla venku. A bez klíče se dveře otevřít jejda nedají. Jediná moje zbraň byla hadice s proudem vody.

Chvíli jsem si představovala, jak se budu v noci bránit krvelačným vydérkám a záludným binturongům (to je takový černý smeták, něco mezi jezevcem, kočkou a psem), ale pak jsem vylezla ke zvířátkům na kraj výběhu ukázat se návštěvníkům a zavolala jsem, ať mi seženou průvodce.

Během této chvilky jsem vlezla do teritoria jedné z binturongyň, která mě začala tahat za tričko, na moje farmářky začaly útočit vydry.

Naštěstí máme v pavilonu brigádníky, kteří se během celé otvírací doby starají o osvětu a vzdělávání návštěvníků, takže jsem byla rychle zachráněna.

A jinak jsem v dnešním horkém dni pro vás vybrala pár zvířátek, tak mrkejte.

Zpráva ze ZOO

Eva — Tue, 06 Jun 2006 15:26:03 +0000

Bjt mi vyčítá, že nechodím do loděnice a vy se ho tam pak ptáte, co pořád dělám. Aby si nemusel nic vymýšlet, píšu kratičký report.

Už naplno pracuji. Zalévám rostliny skutečně kvalifikovaně, až vědecky. Též připevňuji epifytní rostliny na umělé kmeny. A vymýšlím, kam co přesadím, či jaké rostliny nakoupím, aby se doplnila hluchá místa.

Číhám, kdy nás přijde navštívit fytopatolog, neboť máme rostliny napadené celou řadou obtížných škůdců. Třásněnka, vlnatka, sviluška, puklice a před pár dny k nám propašovala kolegyně ze sousedního skleníku molici. Rostliny to zatím zvládají, ale rádi bychom začali s léčbou.

A co dělá fauna? Kakadu, kterého jsem si oblíbila, protože se s ním fajn povídalo, natáhnul brka, pak jsme v jezírku našli chcíplou želvu dlouhokrčku. Už docela smrděla. Během přestávky na oběd jsem pro vás vyfotila pár živých zvířátek.

Džungle

Eva — Thu, 18 May 2006 16:20:27 +0000

Již je tomu 4.den, co pracuji v Indonéské džungli jako zahradník specialista.
Přijali mě tam na inzerát, který jsem náhodou v březnu nalezla v novinách. V dubnu mě pozvali na pohovor a když jsem jim řekla, že souhlasím se směšnou tabulkovou mzdou, smlouvou na dobu určitou a s pracovní dobou od 7.00 a občas službami o víkendu, bylo vyhráno. Po velikonocích volali, že jsem ta pravá. Háček je jen v tom, že mě chce osobně vidět pan ředitel, což nemívá zvykem. Pak jsem jela na týden na skvělý výlet do Rakouska a ne do Piemontu. Pak jsme ředitele trochu naháněli, a když jsme ho chytili, povídal si se mnou asi 10 minut, vložil do mně naděje na pozvednutí úrovně rostlinné výsadby v pavilonu a šla jsem.

A co v džungli? Jsme na to s kolegou Zdeňkem 2. Než přídou lidi, tak musíme zalít kytky v expozici a udělat případné změny ve výsadbě, najednou je devět a tak si dáme pauzičku. Pak chvíli něco šolícháme, třeba zasadíme parožnatku a vymyslíme, co zasadíme zítra. A je půl 11. To už nemá cenu něco začínat a debatujeme co by se ještě mělo udělat. Za chvíli vyrážíme na oběd. Můj kolega jde s chlápkama do jedné restaurace, já jdu s Denisou do druhé restaurace. Už mám lístečky na oběd. Poprvé v životě se dobře nažeru i s pitím za 24 Kč. To je prostě svátek!

Denisa krmí Orangutany, Makaky, Gibony, Binturongy a Vydry v pavilonu. Vypadá jako Bára Štěpánová, je hrozně ukecaná, všem mě představuje a je moc fajn. Máme společnou šatnu a chodím na čaj k ní do přípravny krmiva to je taková kuchyň – kancelář.

Po obědě mě provází po ZOO a dozvídám se spoustu zajímavých věcí, které mi druhým uchem lezou ven. Ve 13 hodin dorazíme zpět do našeho pavilonu a mrkneme zase trochu na práci. Zasadíme Clerodendron. Zdeněk pak jde zalít ke všetečným vydrám, já si dávám za úkol vyčistit první ochoz. Je tam totiž spousta bordelu po naší předchůdkyni a já bordel nesnáším. Chvilku popovídám s papouškem Kakadu a blíží se třetí hodina. Rychle se vysprchuju a v 15.30 opouštím areál ZOO.